Nová legislativa v energetice

Energetický sektor prochází v posledních letech významnými změnami, které se promítají i do legislativního rámce. Nové zákony a novely reagují na energetickou krizi, klimatické cíle i modernizaci energetického trhu. V tomto článku přinášíme přehled nejvýznamnějších legislativních změn v oblasti energetiky a jejich dopad na spotřebitele i firmy v České republice.

Novela energetického zákona

Jednou z nejvýznamnějších legislativních změn posledních měsíců je novela energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.), která byla schválena v reakci na energetickou krizi. Tato novela přináší několik klíčových změn:

• Zavedení institutu dodavatele poslední instance (DPI) - Zákon zpřesňuje podmínky fungování dodavatele poslední instance a posiluje ochranu spotřebitelů v případě krachu jejich dodavatele energie.
• Posílení pravomocí ERÚ - Energetický regulační úřad získal nové pravomoci v oblasti monitoringu a regulace trhu, včetně možnosti ukládat vyšší sankce za porušení pravidel.
• Nové povinnosti pro dodavatele energií - Obchodníci s elektřinou a plynem musí nově splňovat přísnější podmínky pro získání licence a mají povinnost udržovat finanční rezervy.
• Zpřísnění podmínek pro zprostředkovatele - Novela reguluje činnost energetických zprostředkovatelů a posiluje ochranu spotřebitelů před nekalými praktikami.

Pro spotřebitele jsou zejména důležitá nová pravidla pro uzavírání a ukončení smluv s dodavateli energií. Byla zavedena maximální výpovědní lhůta v délce 3 měsíce a omezení sankcí za předčasné ukončení smlouvy.

Zákon o podporovaných zdrojích energie

V platnost vstoupila novela zákona o podporovaných zdrojích energie (zákon č. 165/2012 Sb.), která zásadním způsobem mění systém podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Klíčové body novely zahrnují:

• Zavedení aukcí pro nové OZE - Pro nové zdroje s výkonem nad 1 MW se zavádí aukční systém, ve kterém o podporu soutěží jednotliví investoři s nejnižší nabídkovou cenou.
• Komunitní energetika - Novela přináší právní rámec pro sdílení elektřiny v rámci energetických společenství, což je významný krok směrem k decentralizaci energetiky.
• Malé střešní fotovoltaiky - Pro instalace do 10 kW na rodinných domech se zavádí zjednodušené podmínky pro připojení k síti a využití vyrobené elektřiny.
• Modernizace výroben - Zákon nově upravuje podmínky pro modernizaci (repowering) stávajících obnovitelných zdrojů.

Tato novela má zásadní dopad na další rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice a reflektuje evropský trend směrem k decentralizované a čistší energetice.

Implementace zimního energetického balíčku EU

Česká republika pokračuje v implementaci opatření vyplývajících z tzv. zimního energetického balíčku EU (Clean Energy for All Europeans Package). To zahrnuje několik směrnic a nařízení, které ovlivňují fungování energetického trhu:

• Nová pravidla pro trh s elektřinou - Posílení práv a role spotřebitelů, podpora přeshraniční spolupráce a integrace trhů.
• Energetická účinnost - Implementace směrnice o energetické účinnosti, která stanovuje cíl snížit spotřebu energie o 32,5 % do roku 2030.
• Energetická náročnost budov - Zpřísnění požadavků na energetickou náročnost nových a rekonstruovaných budov.
• Aktivní zákazníci a agregátoři - Nové možnosti pro aktivní účast spotřebitelů na trhu s elektřinou, včetně možnosti prodeje přebytků energie a zapojení do flexibility.

Implementace těchto opatření probíhá postupně a některé části ještě nejsou plně promítnuty do české legislativy. Pro spotřebitele to však přináší nové příležitosti, jako je možnost stát se tzv. "prosumerem" (výrobcem i spotřebitelem energie zároveň).

Zákon o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice

Připravovaný zákon o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice (tzv. "lex nízkouhlíková energetika") by měl stanovit rámec pro investice do nových jaderných zdrojů a dalších bezemisních technologií. Hlavní body návrhu zahrnují:

• Mechanismus podpory nových jaderných bloků - Zavedení tzv. Contract for Difference (CfD), který zajistí dlouhodobou stabilitu výkupních cen elektřiny z jaderných elektráren.
• Státní záruky a investiční pobídky - Vytvoření systému státních záruk a pobídek pro investice do nízkouhlíkových zdrojů.
• Akumulace energie - Právní rámec pro rozvoj velkých bateriových úložišť a dalších forem akumulace energie.
• Vodíková ekonomika - Podpora rozvoje vodíkových technologií a infrastruktury.

Tento zákon je v současnosti ve fázi přípravy a jeho schválení se očekává v průběhu příštího roku. Pro firmy v energetickém sektoru bude klíčový z hlediska plánování dlouhodobých investic.

Novelizace zákona o hospodaření energií

Významné změny přinesla i novela zákona o hospodaření energií (zákon č. 406/2000 Sb.), která implementuje evropské směrnice v oblasti energetické účinnosti. Mezi hlavní změny patří:

• Zpřísnění požadavků na energetickou náročnost budov - Od roku 2022 musí všechny nové budovy splňovat standardy budov s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB).
• Energetické štítky a průkazy - Rozšíření povinnosti zpracovávat průkazy energetické náročnosti budov (PENB) a jejich větší provázanost s realitním trhem.
• Energetické audity - Nová pravidla pro provádění energetických auditů u velkých podniků a veřejných budov.
• Komunitní energetika - Vytvoření právního rámce pro energetické komunity a sdílení energie mezi jejich členy.

Tyto změny mají přímý dopad na stavebnictví, realitní trh i provozovatele velkých budov. Pro spotřebitele je důležité zejména zavedení přísnějších standardů pro novostavby, které by měly vést k nižším provozním nákladům, ale mohou zvýšit pořizovací cenu nemovitostí.

Nařízení vlády o stavech nouze v elektroenergetice a plynárenství

V reakci na energetickou krizi byla přijata nová nařízení vlády, která upravují postupy při stavech nouze v elektroenergetice a plynárenství. Tato nařízení:

• Definují stupně regulačních opatření - Stanovení přesných postupů při omezování spotřeby v případě nedostatku energie.
• Určují prioritní odběratele - Vymezení okruhu chráněných zákazníků, kterým bude dodávka energie zajištěna i ve stavu nouze.
• Upravují informační povinnosti - Nové povinnosti pro provozovatele soustav a dodavatele energie týkající se informování odběratelů o stavech nouze.
• Stanovují kompenzační mechanismy - Pravidla pro odškodnění subjektů postižených regulačními opatřeními.

Pro firmy je důležité, aby se seznámily s těmito pravidly a připravily vlastní havarijní plány pro případ omezení dodávek energie. Zejména průmyslové podniky by měly zvážit investice do záložních zdrojů energie.

Dopad legislativních změn na spotřebitele

Z pohledu běžných spotřebitelů přinášejí nové legislativní změny několik významných dopadů:

Pozitivní dopady:

• Lepší ochrana před nekalými praktikami - Zpřísnění regulace energetických zprostředkovatelů a sankce za klamavé obchodní praktiky.
• Snazší změna dodavatele - Omezení výpovědních lhůt a sankcí za předčasné ukončení smlouvy.
• Nové možnosti výroby vlastní energie - Zjednodušené podmínky pro instalaci malých fotovoltaických systémů a možnost sdílení energie v rámci bytových domů či energetických společenství.
• Větší transparentnost - Rozšíření informačních povinností dodavatelů energií, včetně povinnosti pravidelně informovat o možnostech úspor a změny dodavatele.

Potenciální výzvy:

• Krátkodobé zvýšení cen - Náklady na implementaci nových regulačních požadavků mohou být částečně přeneseny na koncové zákazníky.
• Složitější orientace na trhu - S novými možnostmi přichází i větší komplexita, která může být pro některé spotřebitele těžko uchopitelná.
• Vyšší nároky na energetickou účinnost - Přísnější standardy pro budovy mohou zvýšit pořizovací ceny nemovitostí, i když dlouhodobě vedou k úsporám.

Dopad na podnikatelský sektor

Pro podnikatelský sektor, zejména pro firmy působící v energetice, přinášejí legislativní změny zásadní transformaci podmínek podnikání:

Energetické společnosti:

• Přísnější podmínky pro licencování - Vyšší nároky na kapitálovou přiměřenost a finanční stabilitu.
• Nové povinnosti vůči zákazníkům - Rozšířené informační povinnosti a přísnější pravidla pro fakturaci.
• Změna systému podpory OZE - Přechod z garantovaných výkupních cen na aukční systém pro nové projekty.

Průmyslové podniky:

• Příležitosti v oblasti flexibility - Možnost zapojení do poskytování flexibility pro stabilizaci sítě a s tím spojené finanční benefity.
• Požadavky na energetickou účinnost - Povinné energetické audity a tlak na implementaci úsporných opatření.
• Potřeba havarijního plánování - Nutnost připravit se na možné stavy nouze a omezení dodávek energie.

Stavebnictví a development:

• Přísnější energetické standardy - Povinnost stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB).
• Integrace OZE do budov - Rostoucí tlak na integraci obnovitelných zdrojů do nových staveb.
• Nové příležitosti v oblasti renovací - Podpora energeticky úsporných renovací existujícího fondu budov.

Budoucí směřování energetické legislativy

Vývoj energetické legislativy v České republice bude v následujících letech silně ovlivněn několika faktory:

• Implementace Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) - Postupné promítání ambiciózních klimatických cílů EU do národní legislativy.
• Reakce na geopolitické výzvy - Posilování energetické bezpečnosti a snižování závislosti na dovozu energetických surovin z rizikových zemí.
• Digitalizace energetiky - Další rozvoj právního rámce pro inteligentní měření, dynamické tarify a agregaci flexibility.
• Rozvoj nových technologií - Vytváření regulačního prostředí pro vodíkové technologie, velkokapacitní úložiště energie a další inovace.

Očekává se, že v horizontu příštích 2-3 let dojde k přijetí komplexní novely energetického zákona, která by měla reflektovat všechny tyto trendy a vytvořit moderní právní rámec pro fungování energetického sektoru v éře dekarbonizace a digitalizace.

Závěr

Legislativní změny v oblasti energetiky odrážejí probíhající transformaci celého sektoru směrem k větší udržitelnosti, decentralizaci a digitalizaci. Pro spotřebitele i firmy přinášejí jak nové příležitosti, tak i výzvy. Klíčem k úspěšné navigaci v tomto měnícím se prostředí je průběžné sledování legislativního vývoje a proaktivní přístup k adaptaci na nové podmínky.

Česká energetická legislativa se bude i nadále vyvíjet v souladu s evropskými trendy, ale zároveň bude reflektovat specifika českého prostředí, včetně struktury průmyslu, energetického mixu a geografických podmínek. Pro všechny účastníky trhu je důležité být na tyto změny připraveni a chápat je nejen jako regulační omezení, ale především jako příležitost k modernizaci a zvýšení konkurenceschopnosti.