Energetická účinnost v průmyslu

V době rostoucích cen energií a zvyšujícího se tlaku na snižování emisí skleníkových plynů se energetická účinnost stává klíčovým faktorem konkurenceschopnosti českého průmyslu. České firmy stále více investují do opatření vedoucích ke snížení energetické náročnosti výroby, což jim pomáhá nejen snižovat náklady, ale také plnit environmentální cíle a zvyšovat svou tržní hodnotu.

Současný stav energetické účinnosti v českém průmyslu

Česká republika patří mezi země s relativně vysokou energetickou náročností ekonomiky v rámci Evropské unie. To je dáno především silnou průmyslovou tradicí a vysokým podílem energeticky náročných odvětví, jako je hutnictví, chemický průmysl či výroba stavebních materiálů.

Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu se však situace postupně zlepšuje. Mezi lety 2010 a 2020 došlo ke snížení energetické náročnosti české ekonomiky o přibližně 20 %. Na tomto zlepšení se podílí jak strukturální změny v ekonomice (posun k méně energeticky náročným odvětvím), tak i konkrétní opatření ke zvýšení energetické účinnosti.

Hlavní motivace firem pro zvyšování energetické účinnosti

Motivace českých firem pro implementaci energeticky úsporných opatření se v posledních letech výrazně změnila. Zatímco dříve byla hlavním faktorem snaha o snížení nákladů, dnes hrají roli i další aspekty:

• Ekonomické důvody - V důsledku prudkého nárůstu cen energií v letech 2021-2022 se návratnost investic do energetické účinnosti výrazně zkrátila, což zvýšilo jejich atraktivitu.
• Legislativní požadavky - Směrnice EU o energetické účinnosti a národní legislativa vytvářejí tlak na průběžné zlepšování energetické výkonnosti.
• Environmentální odpovědnost - Rostoucí důraz na udržitelnost a ESG (Environmental, Social, Governance) kritéria nutí firmy snižovat svou uhlíkovou stopu.
• Konkurenční výhoda - Nízká energetická náročnost výroby se stává konkurenční výhodou při jednání se zákazníky, kteří stále více zohledňují environmentální aspekty.

Nejčastěji implementovaná opatření ke zvýšení energetické účinnosti

České průmyslové podniky realizují širokou škálu opatření ke zvýšení energetické účinnosti. K nejčastějším patří:

• Optimalizace výrobních procesů - Modernizace technologických zařízení, automatizace, pokročilé řízení a monitoring výroby.
• Rekuperace odpadního tepla - Využití tepla z výrobních procesů k ohřevu vody, vytápění prostor nebo předehřevu vstupních surovin.
• Modernizace osvětlení - Přechod na LED technologie a inteligentní systémy řízení osvětlení.
• Efektivní systémy vytápění, větrání a klimatizace - Instalace tepelných čerpadel, modernizace kotelen, optimalizace distribuce tepla, řízené větrání s rekuperací.
• Energetický management - Implementace systémů energetického managementu dle normy ISO 50001, průběžný monitoring a vyhodnocování spotřeby energie.
• Vlastní výroba energie - Instalace fotovoltaických elektráren, kogeneračních jednotek či využití dalších obnovitelných zdrojů energie.

Případové studie z českého průmyslu

Pojďme se podívat na konkrétní příklady úspěšné implementace energeticky úsporných opatření v českém průmyslu:

Automobilový průmysl - Škoda Auto

Mladoboleslavská automobilka implementovala komplexní program GreenFuture, jehož součástí je i snižování energetické náročnosti výroby. Mezi realizovaná opatření patří:

• Instalace fotovoltaických elektráren na střechách výrobních hal s celkovým výkonem přes 3 MW
• Modernizace osvětlení ve výrobních halách s úsporou přes 50 % energie na osvětlení
• Optimalizace lakovny, která je energeticky nejnáročnější částí výroby
• Systém nakládání s odpadním teplem a jeho využití pro vytápění administrativních budov

Díky těmto opatřením se podařilo snížit energetickou náročnost výroby jednoho automobilu o více než 30 % za posledních 10 let.

Potravinářský průmysl - Plzeňský Prazdroj

Významný český pivovar implementoval několik opatření ke snížení spotřeby energie:

• Instalace rekuperačních jednotek při vaření piva, které umožňují využít teplo z procesu chmelovaru
• Modernizace chladicích systémů s využitím odpadního tepla pro ohřev vody
• Optimalizace procesu stáčení a balení produktů
• Vývoj speciálních softwarových nástrojů pro monitoring a optimalizaci spotřeby energie

Díky těmto opatřením se podařilo snížit spotřebu tepelné energie o 40 % a spotřebu elektrické energie o 30 % na hektolitr vyrobeného piva v porovnání s rokem 2010.

Chemický průmysl - Unipetrol

Největší český zpracovatel ropy implementoval program energetických úspor zahrnující:

• Modernizaci parních systémů a optimalizaci distribuce tepla v rámci výrobního areálu
• Implementaci pokročilého systému řízení výrobních procesů
• Výměnu pohonů za energeticky účinnější modely s frekvenčními měniči
• Instalaci kogeneračních jednotek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla

Implementovaná opatření vedla ke snížení specifické spotřeby energie o přibližně 15 % během pěti let.

Překážky a výzvy při zvyšování energetické účinnosti

Navzdory zřejmým výhodám zvyšování energetické účinnosti čelí české firmy při implementaci úsporných opatření několika výzvám:

• Vysoké počáteční investice - Mnoho opatření vyžaduje významné kapitálové výdaje, což může být překážkou zejména pro menší podniky.
• Nedostatek odborných znalostí - Pro identifikaci a implementaci optimálních řešení jsou potřeba specifické odborné znalosti, které mohou v některých firmách chybět.
• Technologická omezení - Některé výrobní procesy jsou z technologického hlediska obtížně optimalizovatelné.
• Organizační bariéry - Energetická účinnost často vyžaduje mezioborovou spolupráci a změny v zavedených postupech, což může narážet na odpor uvnitř organizace.

Podpora energetické účinnosti ze strany státu a EU

Pro překonání uvedených bariér existuje řada podpůrných nástrojů ze strany státu a Evropské unie:

• Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) - Nástupce Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), který poskytuje dotace na opatření ke zvýšení energetické účinnosti v podnicích.
• Modernizační fond - Finanční nástroj zaměřený na podporu investic do modernizace energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti.
• Národní plán obnovy - Součástí plánu jsou i prostředky na podporu energetické účinnosti a zelené transformace průmyslu.
• Daňové úlevy a zrychlené odpisy - Pro investice do energeticky úsporných technologií.

Budoucí trendy v oblasti energetické účinnosti

Budoucnost energetické účinnosti v českém průmyslu bude formována několika klíčovými trendy:

• Digitalizace a Průmysl 4.0 - Využití umělé inteligence, big data analýz a IoT pro optimalizaci energetické spotřeby v reálném čase.
• Elektrifikace průmyslových procesů - Náhrada fosilních paliv elektřinou z obnovitelných zdrojů.
• Decentralizace výroby energie - Rostoucí trend vlastní výroby energie přímo v průmyslových areálech.
• Sektorová integrace - Propojení průmyslových podniků s energetickým sektorem a využití synergií (např. poskytování flexibility pro energetickou soustavu).
• Cirkulární ekonomika - Maximální využití odpadních toků energie a materiálů.

Závěr

Energetická účinnost představuje pro český průmysl zásadní výzvu i příležitost zároveň. V kontextu rostoucích cen energií, klimatických cílů EU a celkového důrazu na udržitelnost je zvyšování energetické účinnosti nezbytným předpokladem pro zachování konkurenceschopnosti českých firem na globálním trhu.

Úspěšné případové studie z různých průmyslových odvětví ukazují, že investice do energetické účinnosti se vyplácejí nejen z ekonomického hlediska, ale přinášejí i další benefity včetně snížení environmentální zátěže a zlepšení image společnosti.

Klíčem k úspěchu je strategický přístup k energetickému managementu, který kombinuje technologické inovace, procesní optimalizace a změny v organizační kultuře. Firmy, které dokáží tento přístup implementovat, budou lépe připraveny na výzvy spojené s dekarbonizací ekonomiky a energetickou transformací.